Sešli jsme se brzo ráno na autobusáku. V celkovém počtu 6 skautů a 3 roverů. Dojeli jsme na Kladno, kde jsme provedli rychlonákup a stihli další autobus již do cílové destinace – Smilovice. Zde jsme si dali vynikající jablka z blízké jabloně (podle Hroma to byla odrůda Rubín) a vyrazili vzhůru do kopce. V lese nad vsí jsme si zahráli hru Ekologové, která kluky bavila nejen běháním po lese, ale i následnou debatou o tom, co přírodě prospívá a co naopak škodí. Mezitím si roveři nasbírala houby s cílem večer udělat smaženici. V Dolním Ročově nám přála náhoda, jelikož v místním kostele se právě konala prohlídka, takže jsme měli možnost nahlédnout do tohoto barokního klenotu. Jak nám vyprávěl průvodce, je to tak svaté místo, že se tam sám ďábel bojí vstoupit. V Horním Ročově jsme si dali oběd na autobusové zastávce. Ve chvíli, když jsme tam došli, začalo pršet, takže jsme vytáhli pláštěnky a po jídle jsme pokračovali dál. Od jednoho pána jsme si vyprosili vajíčka, aby jsme ty houby měli s čím dělat. Za Ročovem jsme navštívili průzkumnou štolu na jíly. Je celkem krátká, asi 20 metrů, za to je uvnitř celkem zachovalá výdřeva. Po této montánní zastávce jsme se vydali na dlouhou cestu až k přístřešku nedaleko Pravdy. Cestou jsme se ještě zastavili v Solopyskách, kde se nám povedlo sehnat olej. Tady jsme se nasvačili a poté nás čekala pochodová hra, během které si kluci měli zapamatovat co nejvíc odpadků co po cestě potkají (ty odpadky jsme samozřejmě uklidili). Pak jsme konečně došli k našemu cíli, a to k hradu Pravda. Právě v tu chvíli přestalo konečně pršet. Povečeřeli jsme, skauti si uvařili nudlové polévky a roverům se povedlo nějakým zázrakem udělat vynikající smaženici. Před večerkou nás čekala poslední “hra”. Jmenovala se Dobíjení baterek a její náplní bylo napsat každému něco hezkého na papír, který měl umístěný na zádech. Sice všichni chtěli honem, honem zjistit co jim tam ostatní napsali, ale mohli si to přečíst až v neděli ve 20:05. A po zazpívání Večerky jsme zalehli do spacáků.
Probudili jsme se do mrazivého rána. Po snídani se s námi rozloučil Ondra, který odešel na dřívější vlak. Z Pravdy jsme vyrazili ve dvou skupinách, roveři a skauti. Sešli jsme se na protější Markvarecké plošině, v malé jeskyni, kde jsme si udělali oběd. Jelikož jsme si oheň dělali až v zadní části jeskyně a dým stoupal puklinami ve stropě, vypadalo to nad jeskyní, jako kdyby se tam nacházel vstup do pekel. Po ďábelský dobrém obědu jsme se vydali do Konětop, odkud nám jel vlak. Naštěstí jsme ho stihli, takže jsme nečekali dvě hodiny na další. V Lounech na nádraží jsme ještě stihli krátkou hru zaměřenou na spolupráci. Pak jsme už jen nasedli na vlak směr Slaný, kde jsme se po příjezdu rozpustili.
Když to celkově zhodnotím, tak i přes malou účast a déšť, jsme si tuto výpravu všichni užili a těšíme se na další akci.
Clingon