Děkujeme našim sponzorům:
pan Štěpán Horáček
MUDr. Irena Kašparová
Ing. Josef Brázda
Hlavní báňská záchranná stanice
Praha a.s.
pan Petr Houda
EfB spol. s
r.o.
IMONT, spol. s r.o.
Jste
návštěvník
od 20.6.2000
Statistiky
Copyright © 2003
Edit by
Peta
Všechna práva vyhrazena.
Aktualizace
27.06.2016
|
| |
Přejeme všechno nejlepší v roce 2016
Betlémské světlo - dovoz z Kralup a rozdávání ve slánském
infocentru
19.12. a 23.12.2015
Účastníci:
Bobři: Ted, Ondra
Tučňáci: Honza, Drsňák, Štěpán
Gepardi: Ondra, Matyáš, Jirka
Lemuři: Packa, Kit, Fanda, Ušák
Šéfi: Ivo
Fotky zde... +
krátké video z nádraží v Kralupech
Tradiční oddílová vánoční desídka na chatě
Ostrov
11. - 13.12.2015
Účastníci:
Bobři: Dan, Vojta, Ted, Ondra, Michal
Jaguáři: Marťa, Franta, Vojta, Kuba
Tučňáci: Honza, Peťarda, Tomáš, Drsňák, Štěpán
Gepardi: Ondra, Máťa, Jirka, Fanda, Sam, Ríša, Matyáš, Vojta
Lemuři: Packa, Ozzi, Ušák, Fanda, Kit, Mates
Šéfi: David, Ivo, Ivan, Tenisák, Adam
Další fotky jsou tady..
Víkendová oddílová výprava do Brd
13. - 15.11.2015
Účastníci:
Bobři: Dan, Pavel, Lukáš, Ondra
Tučňáci: Peťarda, Drsňák, Štěpán
Gepardi: Ondra, Máťa, Sam, Max, Jonáš, Honza
Lemuři: Packa, Ozzi, Ušák, Fanda
Šéfi: David, Adam, Ivan
Ozíčkovy z výpravy
fotky...
Oddílová výprava do hornického skanzenu
Mayrau
10.10.2015
Účastníci:
Bobři: Dan, Pavel, Vojta, Ted, Michal, Ondra
Jaguáři: Marťa
Tučňáci: Honza, Peťarda, Tomáš, Drsňák
Gepardi: Ondra, Máťa a čtyři nový gepardi
Lemuři: Ozzi, Ušák, Kit
Šéfi: David
Fotky z výpravy
Letní dobrodružství na skautském
táboře - výstava fotografií
10. - 18.9.2015
Galerie Trouba - MC Grand
Srdečně Vás zveme na výstavu fotografií z letošního
tábora
v Galerii Trouba - MC Grand od 10.9. do 18.9.2015.
Otevřeno každý den od 14 do 17 hod, v sobotu od 9 do 12 hod
Slavnostní zahájení ve čtvrtek 10.9.2015 od 17 hod
|
|
Tábor Ostrovec - Kanadskou divočinou
18.7. - 8.8.2015
Účastníci:
Bobři: Dan, Pavel, Vojta, Ted, Michal, Lukáš, Ondra
Jaguáři: Marťa, Piraňa, Franta, Vojta
Tučňáci: Honza, Peťarda, Tomáš, Drsňák
Gepardi: Štěpán, Honza, Jakub, Ondra, Máťa, Matěj
Lemuři: Křeček, Ozzi, Packa, Ušák, Fanda, LuLu, Grizzly, Mates, Kit
Šéfi: 100N, David, Ivo, Věra, Tenisák, Ivan & Bárny
Hosté: Róza, Cecil
Táborová fotogalerie a
fotky od Ozzíčka
... a
k tomu ještě krátký film
Tradiční kolistická výprava na chatu
Ostrov
12. - 14.6.2015
Účastníci:
Bobři: LanDan, Vojta
Jaguáři: Marťa, Franta
Tučňáci: Peťarda, Drsňák, Tomáš
Gepardi: Ondra
Lemuři: Ozzi, Packa
Šéfi: David, Ivan, Ivo
Fofofrafie f fýfrafy fde.....
Oddílový rádcovský kurz
24.5.2015
Účastníci:
Bobři: LanDan, Pavel, Vojta
Jaguáři: Kit, Marťas
Tučňáci: Mates, Honza, Peťarda, Drsňák, Tomáš
Lemuři: Ušák, Packa
Šéfi: David, Ivan, Ivo
Přišli
všichni rádcové, podrádcové i další pozvaní členové oddílu. V zajímavé diskusi
jsme se dozvěděli spoustu pozitivních věcí o vztahu účastníků k družinám, oddílu
a skautingu. Bohužel jsme nestihli praktickou část - přípravu družinové schůzky
- ta nás čeká někdy příště.
Pro zvídavé a nedočkavé uvádím zatím alespoň odkaz na skautský web pro rádce:
http://www.teepek.cz/com-uam/pro-radce/radcovnik a ke stažení starou, dobrou
a stále používanou příručku pro rádce:
"Rádce skautské družiny" od Miloše Zapletala, kde najdete spoustu
praktických návodů, řešení různých problémů a dokonce i plán programu
družinových schůzek na celý rok - stačí jen stáhnout a číst..... a vybrat si to,
co potřebuji právě pro tu svou družinu :-)))
Ivan |
|
Víkendová výprava odrady do Zadní
země
15.-17.5.2015
Účastníci:
Bobři: LanDan, Pavel
Tučňáci: Honza, Peťarda, Drsňák, Tomáš
Lemuři: Fanda, LuLu
Šéfi: David, 100N, Ivan & Bárny
75 fotografií z výpravy zde.....
Tradiční stopařský Den Země - úklid
Slandy
18.4.2015
Účastníci:
Bobři: Pavel, Vojta
Jaguáři: Franta
Tučňáci: Mates, Honza, Peťarda, Tomáš, Drsňák
Gepardi: Máťa, Štěpán
Lemuři: Grizzly, Packa, Ozzi, Ušák
Šéfi: Ivan
7. roj Světlušek
Fotky zde..
Tak
se nás ze Stopařů sešlo 15 i s Tučňáky, kteří obětovali družinovou výpravu,
kterou operativně přeložili na neděli. Naše řady posílily také světlušky ze 7.
roje.
Jako každý rok sbírka bordelu na Slandě byla úrodná - hlavně na skalách pod
vyhlídkami byla spousta lahví a petek. Také jsme jako loni navštívili obývák
místního jeskynního člověka a uznali, že je tentokrát poměrně pořádkumilovný.
Učinili jsme také objev stezky "via ferrata", kterou někdo buduje na
Přírodní památce Slánská
hora !!?
Velký dík všem zúčastněným za kus odvedené práce, Ivan |
|
Dvoudenní oddílová výprava do
Českého středohoří - Mentaurov
28.-29.3.2015
Účastníci:
Bobři: Ondra
Tučňáci: Honza, Peťarda, Drsňák
Gepardi: Ondra, Máťa
Lemuři: Packa, Fanda, Ozzi, Ušák
Šéfi: David, Ivan & Bárny
Fotky zde..
od Ozzíčka zase tady
|
|
Tento
víkend jsme se vydali prozkoumat nádherná zákoutí Českého středohoří s přespáním
na jedné našemu oddílu zatím neznámé skautské základně v osadě Mentaurov.
Ačkoli to byla super výprava s překrásnými výhledy, s klidem skoro na
každém kroku a zázraky přírody, kam se člověk podíval, nevyhnula se jí,
bohužel, také jedna černá kaňka provázející náš oddíl od začátku tohoto
kalendářního roku.
V sobotu ráno jsme se i s plnými
bágly na zádech sešli na slánském vlakovém nádraží. Tedy… s plnými
tentokráte úplně ne. Například já jsem musel usoudit, že nebýt velkého
spacáku, tak mám v tom báglu i víc jídla, než ostatních věcí:-D.
Matyášovi jsme ale přesto poradili, aby si svůj bágl dal k Ivovi do auta,
kterým mu ho Ivo odvezl až na místo, protože nás po příjezdu měla čekat
ještě dlouhá štreka.
Ačkoli jsme čekali, jak dlouho jsme mohli, moc
kluků se nedostavilo a nám tedy nezbývalo nic jiného, než se vydat na
cestu v tom chabém počtu, v jakém jsme se sešli (více o tom na konci).
Vlakem jsme se tedy přesunuli přes Kralupy a Lovosice až do Žalhostic
pod Radobýlem. V Kralupech Fanda mimo jiné při čekání na další vlak (což
už tam začíná býti pomalu tradicí:-D ) zahájil celodenní hru ,,Ano, jo,
ne“, která spočívala v tom, že daní hráči nesměli po celou dobu hry
vypustit ze svých úst ani jedno z těch tří slov v názvu. Pokud náhodou
vypustili a někdo jiný si toho všimnul, dali mu jeden svůj život (papírový
lísteček). Vítězem se samozřejmě stal ten, kdo měl na konci nejvíce
lístečků (takže nic moc hra pro ukecané lidi… píšu z vlastní zkušenosti:-D
). V Žalhosticích jsme si pořádně připnuli na záda své batohy a mohli se
vydat vstříc prvnímu z mnoha zdolaných kopců.
Jediná trochu krizovější situace této výpravy nastala ve
chvíli, kdy asi v půlce výšlapu na Radobýl nastartoval Matyáš své
motorové nohy, předehnal celou skupinu a vydal se vstříc neznámým
zákoutím. Nevšiml si totiž, že v jednom lomu odbočovala turistická
značka do lesa a pokračoval tak stále rovně do svahu. Když jsme si
konečně v lomu všimli, že nám někdo chybí (šel s ním kousek i Ondra z Bobří
družiny), zkusili jsme na kluky zavolat, ale odpověděl nám jen Ondra.
David se tudíž vydal vstříc Matyášově záchraně a my mezitím počkali v lomu.
Po chvíli se David ozval, že už jsou skoro nahoře, takže jsme mu sebrali
batoh a vydali se po turistické značce za nimi.
Vrchol Radobýlu byl naprosto skvělý (viz.
fotogalerie). Všichni jsme si rádi po velkém výstupu oddychli, strávili
tam pár minut, pořídili vrcholové foto a pak už se mohli vydat dál.
Naším dalším vrcholem měla být zřícenina hradu Kamýk. Zdálky vypadala
jako malé nic, ale po našem příchodu to už bylo jiné. Musel to být
majestátný hrad na skále tyčící se nad stejnojmennou vesničkou. Jen se
bohužel nedalo dostat až do věže, takže nám musel stačit pohled zvenčí.
Další zastávkou pak byla kaple pod Plešivcem. U ní došlo k setkání s velkou
skupinkou turistů a poté k menšímu rozhodování, jestli půjdeme na vrchol,
anebo ne. Nakonec již mírně bolavé nožičky rozhodly v neprospěch tohoto
nápadu.
Čekal nás tedy poslední výšlap prvního dne a to
na kopec Hradiště. Ještě jsme se malinko občerstvili u hospůdky ve
vesničce Hlinná, nabrali poslední síly a vydali se vstříc další výzvě.
Co vám budu psát, vrchol Hradiště mně naprosto učaroval. Co se týče
rozhledu, tak z Radobýlu byl určitě větší a hezčí, ale ten pocit, co mě
přemohl, když jsem vystoupal až na vrchol Hradiště… prostě nepopsatelné.
Sluníčko se rozsvítilo na plné obrátky, a když si tak na té trávě na
vrcholu člověk lehl a zadíval se do nebe… najednou mu bylo úplně všechno
jedno. Co že existují nějaké starosti, škola, povinnosti. Aspoň na tu
malou chvíli to všechno odplavalo a zmizelo v dáli, jak loďka na moři.
Tohle bych určitě každému doporučoval. Mimochodem se na vrcholu vyhlásil
konec té celodenní hry, o které jsem vám psal na začátku. Jednoznačným
vítězem byl Drsňák s… no prostě s hodně moc lístečky :-D.
A jaká byla ta skautská základna? No… musím napsat, že to už byl spíše
hotel, než nějaká malá ubytovna jako například chata Mšec či Branovská
vrata. Kdybychom jeli jako úplně celý oddíl, tak bychom se tam asi v klidu
vešli a ještě by zbylo nějaké místo. Co se týče vybavení, tak tam bylo
prakticky vše, co jsme mohli potřebovat. Jedinou výtku jsme měli k úklidu
– přeci jen Branovská vrata oproti tomu vypadala jako luxusní hotel, ale
zde to určitě bylo dané vysokou návštěvností víkend co víkend.
Večer si každá družina připravila večeři (skauti
– těstoviny se sýrem a kečupem, roveři – párek s chlebem) a poté se
zahrálo pár her. Únavy z náročného dne však bylo tolik, že jsme šli spát
již kolem půl desáté.
Ráno jsme se rychle nasnídali, uklidili pokoje,
zametli podlahu, předali základnu litoměřickému skautovi, který jí má na
starosti a pak se už vydali směr Litoměřice. Cestou jsme ještě
navštívili NPP Bílé stráně a Mostnou horu (která ale byla bohužel
zavřená, takže finální výhled z rozhledny se nekonal:-( ) a následně nás
čekal výborný oběd v jedné litoměřické hospodě. Byli jsme se vším
dokonce tak rychlí, že nám po opuštění hospody zbývala ještě hodina a
půl času, než nám měl jet vlak domů! Využili jsme tedy toho k návštěvě
muzea, což se určitě vyplatilo, neboť mě, a věřím, že i ostatním, se tam
moc líbilo.
A na závěr bych rád ještě zmínil tu jednu kaňku na této
super výpravě. Když se před dvěma týdny na jednodenní výpravě objevilo
jen deset kluků, tak jsem to bral, jako že bylo špatné počasí a holt se
rodičům moc nechtělo své kluky pustit. Ale že na této výpravě nás bylo
dohromady dvanáct, z toho ještě půl na půl roverů a skautů, je podle mě
hodně smutné… Kde bylo těch zbylých třiadvacet jedinců, dodnes netuším (pokud
se omluvili z nějakých důležitých důvodů, tak to samozřejmě nepočítám),
ale docela by mě to zajímalo. Zvlášť když jsem od jednoho nejmenovaného
staršího skauta slyšel na družinovce, že radši během toho víkendu
poslouchal nějakou kapelu, či co. A tak se tedy ptám – kvůli čemu do
skauta chodíte, když už ani ne kvůli výpravám a té zábavě okolo?
Konečně bych chtěl tímto poděkovat
trojici David-Ivan-Fanda za uspořádání výpravy a budu doufat, že se na
akcích během příštího měsíce budeme scházet v hojnějším počtu.
Packa
|
Tajuplná jednodenní oddílová výprava
na hrad Jenčov aneb záchrana zakleté princezny
14.3.2015
Účastníci:
Bobři: Dan, Vojta, Pavel
Jaguáři: Marťa
Tučňáci: Honza, Peťarda, Drsňák
Gepardi: Štěpán, Ondra
Lemuři: Packa, Fanda, LuLu
Šéfi: 100N, David
Fotogalerie z výpravy..
|
|
Na
sobotu dne 14. 3. 2015 jsem dostal na starost jednodenní oddílovou výpravu.
Ihned jsem začal přemýšlet, kam bych mohl náš oddíl vzít a po chvilce jsem
dostal nápad, jak zabít dvě mouchy jednou ranou – vzpomněl jsem si totiž, že
nedaleko Zbečna stojí zřícenina starého hradu Jenčov a zároveň jsem si také
vzpomněl, že se cestou k němu dá hrát na mobilu taková speciální hra, takže jsem
aspoň mohl ukázat klukům něco nového.
Sraz jsme si dali brzy ráno na autobusovém nádraží a
pak už se vydali přes Kladno až do vesničky Sýkořice. Z té nás čekala okolo 6 km
dlouhá cesta až na hrad. Při výstupu z autobusu nás pak zastihla menší vánice,
takže to spíš než na ,,tajuplnou“ vypadalo na ,,polární“ výpravu. Ale třeba
Tučňáci si z toho vůbec nedělali hlavu, neboť když jsme se na chvilku schovali
na autobusové zastávce, tak neměli problém si z kusu papíru a pomocí křesadla
udělat malinký ohýnek na zahřátí:-D. Vánice po chvíli přestala a my se mohli
vydat na cestu.
První tři kilometry utekly jak voda a tím pádem mohla
pomalu začít hra provázející skoro celou výpravu. Došli jsme totiž ke staré a
neudržované studánce, což pro mě bylo znamení, abych se vydal kousek napřed.
Došel jsem k nejbližšímu rozcestí a v okruhu několika metrů od něho jsem schoval
dvě krabičky s nápovědou k jedné šifře. Lulu (jako spoluorganizátor této výpravy)
si mezitím zahrál s kluky hru ,,Stronzo“, což znamenalo, že on šel pár metrů
před nimi, a když se otočil, tak se všichni nesměli ani pohnout. Kdo se pohnul,
tak… to už bohužel nevím, vzhledem k tomu, že jsem u toho nebyl, ale je možné,
že třeba dostali nějaký trestný bod, nebo byli nějak jinak ,,poškozeni“.
Původně byla celá ta velká hra vymyšlena pro tři
družiny, ale jelikož bylo kluků velmi málo (třeba nulová účast osmičlenných
jaguárů mě hodně zklamala), tak jsem musel udělat pouze dvě skupiny – jedna
Tučňáků a druhá Bobrů s Gepardy. To však nebránilo tomu, abych to přeci jen
neudělal trochu zajímavější, takže jsem se rozhodl, že do hledání těch dvou
krabiček zapojím i Stonožku s Fandou. Těm se podařilo najít jednu krabičku s nápovědou
a Bobrům s Gepardy druhou, tudíž bez nápovědy byli jen Tučňáci. Mezitím, co
kluci hledali krabičky, jsem se já, David a Lulu vydali napřed připravit další
část hry. Při ní se měli kluci vydat po chvíli za námi a hledat kolem cesty
schované lístečky. Nalezení čistého lístečku znamenalo v další části hry
odečtení pěti vteřin z času družiny a nalezení lístečku s kroužkem značilo
odečtení deseti vteřin. Tyto lístečky pak kluky dovedly až k památnému
Břetislavovu dubu, kde již čekal neznámý poutník (aneb moje maličkost), aby jim
řekl něco o jejich další cestě. Dozvěděli se, že mají za úkol zachránit zakletou
princeznu z hradu obklopeného šípkovými trny (připomíná vám to něco?;-) ). K princezně
se ale mohli dostat až po nalezení a následném vyluštění dvou šifer a po
úspěšném zvládnutí té mobilní hry, o které jsem psal na začátku. Jejich hlavní
odměnou mělo samozřejmě být získání srdce zakleté princezny, ale aby je poutník
ještě trochu motivoval, tak se rozhodl, že každému z nich za splnění úkolu dá
část svého výdělku (aneb peníze důležité pro půlroční hru, kterou nyní hrajeme).
Vítězné družině se rozhodl dát 120 svých peněz (přesnou měnu, ve které bychom
počítali, nemáme určenou) a té druhé 90, což určitě sloužilo jako pořádná
motivace a velká škoda pro ty, co na tuto výpravu nejeli (ale zase se nebojte,
podobné rozdávání tu nebylo naposledy;-) ). Během tohoto setkání však došlo
ještě k jednomu zvratu a to ve chvíli, kdy na naši skupinu zaútočil neznámý
divoch (zde nutno poznamenat výborný Davidův herecký výkon:-D ). Poutník svým
mečem naštěstí divocha odrazil a mohl tak družinám vysvětlit, že to býval jeho
velký přítel, který se také vydal hledat zakletou princeznu, avšak neuspěl a
zbláznil se z toho. Poutník tedy všechny nabádal, aby byli velice pozorní a
nedopadli jako jeho přítel. Pak už jim jen řekl, že v okolí dvaceti metrů mají
hledat krabičky s první šifrou a že se jim od té chvíle měří čas až do momentu,
kdy zachrání princeznu.
Chvíli to trvalo, ale poté už každá družina (dokonce i
Stonožka) našla svoji krabičku se šifrou a mohli se tak všichni pustit do
luštění. K této šifře ještě tu nalezenou nápovědu nepotřebovali, protože to byla
velice jednoduchá šifra, která se dala zvládnout i bez ní. První byli Tučňáci,
poté Stonožka a nakonec Bobři. V šifře byl popis místa, kde měli najít druhou
šifru, avšak nebylo to nikým moc pochopeno, takže chvíli trvalo, než se všichni
dostali na správné místo. U druhé šifry už tedy mohli použít i tu získanou
nápovědu. Tučňáci to chvíli museli zkoušet bez ní, ale po pěti minutách měl
jejich kontrolor svoleno, aby jim ji ukázal. Avšak i s nápovědou byla tato šifra
pro ně velkým oříškem. Tučňáci ale pochopili její smysl o něco dříve, takže si
konečně mohli spustit mobilní hru. Ta je s pomocí navigace vedla po cestě k hradu
a přitom jim vyprávěla příběh – ale bylo jen na nich, jestli princeznu zachrání
svými rozhodnutími dříve či později. Nebudu zde převyprávět celý příběh této hry,
kdyby si to náhodou četl nějaký geokačer, který by se chtěl nechat překvapit.
Tato hra je totiž součástí celosvětové hry geocaching a za sebe i za kluky musím
říct, že je moc povedená. Více o ní můžete nalézt zde:
http://www.geocaching.com/geocache/GC5KN5V_zamek-sipkovy
(samozřejmě jen za předpokladu, že máte účet na stránce geocaching.com).
Po úspěšném zvládnutí hry jsme si všichni udělali
buřtíky na ohni připraveném výhradně Tučňáky (za což jim tímto znovu děkuji),
rozloučili se se Stonožkou, který to vzal údolím říčky Vůznice až do Nižboru na
autobus do Prahy, prohlédli si hrad a po hodině zde strávené se mohli vydat na
nejbližší autobusovou zastávku.
Ještě abych nezapomněl na výsledky hry – asi o pět
minut (započítáno i s odečtením času za nalezené lístečky při cestě k Břetislavovu
dubu) zvítězila družina Tučňáků! Gratuluji!!! I když Bobři s Gepardy vůbec
nemusí smutnit, neboť i jejich odměna byla poměrně hodně vysoká…
Autobus domů jsme stihli úplně bez problémů, takže vše
vyšlo, jak mělo. Mně se jako organizátorovi výprava až na počáteční neduhy
počasí moc líbila a jsem rád, že jsme také vyzkoušeli trochu něco nového.
Zřícenina hradu Jenčov v romantickém kraji chráněné přírodní rezervace Vůznice
se stejnojmennou říčkou zde protékající je opravdu nádherná a doporučuji ji
navštívit všem, kdo tímto krajem budou projíždět. Klukům, kteří s námi jeli,
děkuji za účast a věřím, že se jim tam líbilo tak jako mně.
Packa
|
Masopustní průvod 2015 ve Slaném
21.2.2015
Účastníci:
Bobři: Vojta
Jaguáři: Franta
Tučňáci: Tomáš
Lemuři: Ozzi, Packa, David
Předposlední
únorovou sobotu se světlušky ze 7. roje a několik skautů a roverů ze 3.
oddílu zúčastnilo masopustního průvodu z Masarykova náměstí do sokolovny v
Kvíčku, kde pak ti starší pomáhali s organizací her pro děti
|
|
|
Další obrázky najdete zde…
Starší zápisy přemístěny do kroniky ....
|