Tábor se konal od 19.7. do 9.8.2003 na tábořišti v údolí Malé Střely u Žlutic. Úhrada za účast na táboře na dobu tří týdnů - 21 dnů pro skauty činila 2.700,- Kč, pro vlčata na dobu 14 dnů 1.600,- Kč. Tábora se zúčastnilo celkem 21 členů oddílu, z toho: 6 roverů, 5 skautů a 10 vlčat. Počet dospělých se pohyboval od 3 do 5, z toho 1-2 vůdci, 1 kuchařka (maminka), 2 roveři starší 18 let.

   Víťa a tátou jeli na tábořiště už ve středu 16.7.2003, aby posekali trávu, protože nám p. Ing. Chára sdělil, že už asi naši louku sekat nebudou. Louka ale byla posekaná, tak vysekali přístup k vodě a místo pro jídelnu a kuchyň, takže jsme se v sobotu nemuseli se sekáním zdržovat. Na louce leží po loňských deštích polovyvrácená velká vrba – nechali jsme ji žít a se stany jsme se jí vyhnuli (povodně na Malé Střele loni v srpnu nebyly – koryto bylo prý plné ale voda se na louku nevylila).

   Dopravu materiálu na tábor nám tradičně zajistil Vlastík Plánička s Avií. Stavební četa – rodiče (Petr Šarboch, Mirek Kasal, p. Doskočil a roveři se skauty dorazili auty v sobotu 19.7.2003 dopoledne na tábořiště a ihned se začalo s montáží mostu, který jsme loni na konci tábora vytáhli autem – Octavia Combi 4x4 přes kladku na břeh u kuchyně tábora (patent Petra Šarbocha). Most jsme letos zase dopravili na své místo Avií – stačilo pak jen udělat pilíř a vyspravit vršek mostu krajinkami a bylo hotovo. Dále se stavěly základní stavby v táboře, jako každý rok – kuchyně, jídelna, latríny, umývárna a stany. Na tábořišti jsme již měli složené dva balíky krajinek, které nám zajistil p. Archman. Kolem 13 hodiny přijel s dodávkou Ufon s materiálem z tábora 1. oddílu ze Strunkovic. V neděli před obědem jsem jel s Petrem Šarbochem do Slaného, abych zorganizoval příjezd vlčat. Předpokládal jsem, že se s některým z rodičů svezu autem, ale žádné auto nebylo, takže vypomohl Vajíčko a zbytek vlčata jsme v neděli odpoledne dopravili na tábor. V neděli na táboře zatím probíhala výstavba a zvelebování stanů. V pondělí se pracovalo na táborovém kruhu, dělala se týpí, nástěnky a stožár. Jako vždy, brána byla na řadě až poslední a byla úplně dokončena až v pátek – opět vázaná a zase jiná než jiné roky. Na stavbě se tentokrát podíleli již plným dílem jen roveři a skauti. Letos jsme stavěli 19 podsadových stanů, z toho byly dva jehlany a dva zásobáky, dále dvoupatrový vůdcák. V malém týpí (loni na podzim zakoupeno nové z přebytku tábora 2002) spali 100N, Víťa a Tenisák. Pod skálou, u umývárny jsme vyrobili zase mlýnek s kladívkem. Když jsme ho pustili, tak se celým táborem rozléhalo ťukání, ale jedinci slabší na nervy to někdy nevydejchali, takže ho pořád vypínali

    Zásobování tábora pitnou vodou probíhalo opět z nádraží v Protivci vzdáleném cca 1200m od tábora. Potraviny jsme nakupovali v obchodě u „Archmanů“ (nájemci jsou již ale noví) ve Žluticích kousek od nádraží. Poštu jsme si nechali posílat na poštovní úřad do Žlutic. 5x týdně jezdili na nákupy členové služebních družin vlakem do Žlutic. Zbytek potřebných nákupů jsme obstarali osobními auty.

1.    týden tábora: 19.7.2003 – 25.7.2003

2.    týden tábora: 26.7.2003 – 1.8.2003

3.    týden tábora: 2.8.2003 – 9.8.2003

Zhodnocení tábora:

   Letos se tábora opět po dlouhé době zúčastnila družina vlčat. Přizpůsobili jsme tomu stavbu tábora (vlčata přijela o den později) a zkrátili tábor pro vlčata na 14 dní, s tím, že poslední týden vyrazí skauti na menší puťák. 

   Počasí bylo velmi horké, takže jsme museli občas přesouvat odpolední program na podvečer, místo toho probíhalo cachtání v řece, výroba mlýnku, lodičky apod…

   Táborovou hru pro skauty připravili oddíloví rádcové Blesk se Skoumákem. Dvě družstva se snažila jako vojenská mise o přežití někde v džungli bez zbraní a výbavy. Nejostřejší byla závěrečná etapa - brobuzení ještě za tmy a výsadek za svítání na okraji lesa cca 15 km od tábora – bez mapy a bez buzoly. Skoumákova parta byla na sever od Střely a celkem se jim dařilo, takže i s trestnou hodinou za svezení autem vyhráli – dorazili v cca 8.30 hod. Zato Tenisákovci na jih od Střely si spletli Vladař s nějakým kopcem u Manětína a docela slušně zakufrovali – vrátili se až kolem poledne. Jinak ale všechna čest, ušli asi 25km.

Zde jsou kontrolní SMS zprávy, které museli zasílat každé dvě hodiny: /// Tenisák, 02.08.2003 07:54 - Je to toplí… /// Skoumák, 02.08.2003 08:04 – sme v poli, OK /// Tenisák, 02.08.2003 09:55 – Dobry, az na to ze jsme si zasli asi 15 km… ///

    Táborovou hru pro vlčata připravoval Víťa se 100Nožkou a Ivem, byla to hra, kterou jsme hráli již na táboře v roce 1996 – Cesta za rudým duchem dýmkového kamene. Namátkou několik etap: hledání čísel večer na louce s vlastnoručně vyrobenou loučí, průchod přes území střežené nepřátelským kmenem (hrálo se v poledním horku nahoře v lese u pole), navigace ve dvojici v provázkovém bludišti… Závěrečná etapa - noční cesta za Velkou Medvědicí a hledání světla s pokladem. Místo pokladu jsme vybrali cca 150m proti proudu Malé Střely u velkého kamene – Želvy. Rozmístili jsme svíčky na břehy a kameny v řece, do tůně naaranžovali vodotěsnou baterku - krásná atmosféra – zurčení vody, mihotavá záře světýlek. Bohužel trochu jsme zkazili závěrečné hledání pokladu – naše idea byla, že kluci půjdou podél svíček přes vodu, až k té poslední na kameni a tam budou hledat poklad (takto je také instruoval velký duch - Ivo nad nimi). Nedošlo nám ale, že svíčky tvoří společně s baterkou v řece mezi první a poslední svíčkou kruh, takže hoši byli trochu zmatení. Když nám to nakonec došlo, tak se tam již motala čtyři družstva a duchova informace o tom, která svíčka je vlastně ta poslední, způsobila menší skrumáž u šutru s pokladem. 

   Zkoušeli jsme letos také rozjet po úspěchu na táboře v Lužné v roce 1992 Zlatou horečku - obchodování a různé služby za dolary, avšak někteří nejmenovaní členové tábora  (viď Peťuro a 100Nožko...) se do toho moc vžili, takže jsme to radši po týdnu skrečovali a zakončili velkým Nazdar-Bazar pro vlčata. Zde je nutno podotknout, že úspěch Nazdar-Bazar plně způsobil vyvolávač Ivo.

   V posledním týdnu v pondělí dopoledne jsme se skauty a s rovery šli pomoci panu Pekárkovi s úklidem dřeva v lese. V úterý vyrazili skauti s rovery na okružní třídenní výpravu směr Rabštejn, Manětín, Žlutice. Vrátili se ale již ve středu navečer z Manětína autobusem, protože: a.) Víťa si opařil nohu čerstvě uvařeným čajem, b.) bylo moc velké horko!?

Opět autentické kontrolní SMS zprávy z výpravy : /// Tenisák 04.08.2003  21:55 - Jsme u Lub, u jezu Strely a dem spat. Dobrou noc ... /// Petura 05.08.2003 20:04 - Nazdar, Ivane. Pokud nas budes hledat na mape , tak vez, ze nase gps souranice jsou 49,90st. ss a 13,16st. vd. tj.nadherny opusteny tabor v udoli Manetinskeho potoka. S kuchyni, sporakem, ohnem, wc, sprchou, rekou, krasnou studankou a kladenskejma holkama opodal. Mej se hezky, klidnou noc. Zdravi 100N. ///

    Vlčata hlídala po dvou a jen do 24.00 hod, skauti jako jindy, zbytek noci po jednom.

    Žádné vážnější úrazy jsme bohudík (až na Víťovo opaření) nezaznamenali, i klíšťat bylo letos méně díky velkým horkům.

   S vařením nám velmi pomohly jako každoročně maminky (Věra Hovorková a Alka), Markéta Krupičková a Helena Kasalová s kamarádkou. Velice nám též pomohli při stavbě a bourání tábora tatínkové (Vlastík Plánička, Petr Šarboch, Mirek Kasal, Víťa Huja, p. Doskočil). S chodem tábora také pomáhal 1. týden Jura a 2. týden Vajíčko a Robin.

 Všem moc děkujeme.

Průběh tábora jsme zachytili na videokazetu

Ivan