Děkujeme našim sponzorům:
pan Štěpán Horáček
MUDr. Irena Kašparová
Ing. Josef Brázda
Hlavní báňská záchranná stanice
Praha a.s.
pan Petr Houda
EfB spol. s
r.o.
IMONT, spol. s r.o.
Jste
návštěvník
od 20.6.2000
Statistiky
Copyright © 2003
Edit by
Peta
Všechna práva vyhrazena.
Aktualizace
27.06.2016
|
| |
Návštěva zvonice v chrámu sv. Gottharda
22.12.2002
Účastníci: Kuba, Luboš, Péťa, Ráček, Houbík,
Skoumák, Blesk, 100Nožka, Peťura, Víťa, Ivo, Majka a Ivan
Někdy
v říjnu jsem si uvědomil, že už jsme se dlouho
(naposledy v roce 1997)
nebyli podívat na zvonici v chrámu sv. Gottharda. kde jsem coby kluk občas
zvoníval. Vzhledem k tomu, že předchozí exkurze měly docela úspěch navrhnul
na oddílové radě, že to domluvím na děkanství, všichni souhlasili. A tak
jsme se sešli v sobotu před štědrým dnem v 8.45 před kostelem sv. Gottharda
- moc nás nebylo, asi se někomu nechtělo moc vstávat, ale stáloto opět za
to. Na zvonici na nás již čekal náš průvodce pan Pospíšil. Nejdřív bylo
zvonění, zvonilo se na největší zvon Gotthard (zvoní dva lidi proti sobě) a
na menšího Vojtěcha (na toho stačí jen jeden, ale protože zvon je nějak
divně vyvážený, dá to docela dřinu - sám jsem si to vyzkoušel). Když dozněly
zvony, jejichž dunivý zvuk z těsné blízkosti nám zněl ještě několik minut v
uších, jsme se vydali na průzkum kostelní půdy. Ve východní části směrem ke
Brodu jsme vyzkoušeli výhled z malých špičatých okýnek a prohlédli jsme si
starý dřevěný rumpál, kterým se na střechu kostela ve středověku dopravoval
zřejmě stavební materiál. Pod lávkou, po které jsme chodili byla vidět
mohutná klenba hlavní lodi, která měla v některých místech malá kruhová
okénka. Při pohledu dolů do hlavní lodi na podlahu kostela o desítky metrů
níže, měl člověk docela smíšené pocity. Na závěr, při odchodu po úzkém
točitém schodišti, jsme se ještě na chvíli zastavili na kůru, prohlédnout si
(a poslechnout) vzácné varhany. Museli jsme být však co nejvíce
potichu, protože již probíhala nedělní bohoslužba. Dole před kostelem jsme
se nakonec ještě vyfotili. Ivan |
|
|
Betlémské světlo 2002
21.12.2002
Účastníci: Blesk, Skoumák, Tenisák, 100Nožka,
Peťura a Ivan
Začnu pro někoho nepříjemnou zprávou, museli jsme
vstávat před sedmou hodinou, protože v 7:30 nám jel rychlík do Kralup nad
Vltavou. Po příjezdu jsme se rozdělili do menších skupin a šli jsme se
podívat do centra, kde bylo mnoho věcí k vidění. Tenisák zde například
zkoušel prodavačku, která ve svém krámu prodávala airsoftovou M16 a dělal,
že o ní nic neví, přitom jí má důkladně nastudovanou a ví o ní snad vše (v
diskusi s prodavačkou musel několikrát poopravit její údaje). Já jsem zase v
obchodě se sportem dokazoval, že firma Blizzard si nechává dělat běžky od
českých firem a k mému přesvědčení jsem podal i důkaz. V 10:30 přijel vlak
se světlem, po tom co jsme si napálili a dostali mnoho letáků jsme jeli zpět
do Slaného. Cestou všichni luštili skládačku od Stonožky, který nám jí dal
darem k vánocům.
Po příjezdu do Slaného jsme se těšili na Městský úřad, kde se světlo
rozdávalo dalším zájemcům. Po chvíli nám dorazily "posily" z 1. a 2. oddílu.
Byli zde i redaktoři od Slánských listů, s kterými jsem jako mluvčí udělal
menší rozhovor doprovázený doplňovacími odpověďmi Stonožky. Za tuto dobu
jsem se docela pobavil jako vždy a to je na tom to nejlepší. Vše skončilo
asi v 19:00 po rozloučení a zamčení vestibulu MěÚ jsme odešli domů. Letošní
rok byl v rozdávání světla slabý a doufáme, že příští rok bude lepší.
Blesk |
|
|
Vánoční skautská
10° teda besídka
20.12.2002
Účastníci: skoro všichni
No,
probíhala jako každý rok, začátek byl v 16:30 a konec ve 21:00 (jen pro ty
starší). Od začátku jsme věděli, že vedoucí přijdou až v 17:00, a tak jako
každým rokem jsme namalovali na červeno Bramboráčka, s tím rozdílem, že na
rozdíl od minulého
roku
jsme měli připravené mýdlo a vodu. Úvodní program byl velice krátký a v 17
:00 neustále nikdo nepřicházel, tak jsme začali program sami. Napřed přišli
na řadu skauti, které mám na starost já a předvedli pár veselých scének a
zahráli jsme si s nimi pár netradičních her. Další v pořadí byli malí
vlčáci, které má na starost Stonožka. Mezitím přišel bratr Soukup ze
střediska, aby se podíval jak to u nás funguje a na konci programu vlčat
odešel do skautského domečku, aby se podíval jak holky z 2.oddílu prožívají
(spíše přežívají) svou besídku. Vlčata nám předvedla pro mě okouzlující
scénku s voskovými figurkami o Princezně ze mlejna. V jejím středu (cca
18:25) dorazil zástupce vedoucího oddílu Ivo Hort. Pak jsme si povídali,
zpívali vánoční písně, rozbalili dárky a popřáli si hodně zdraví a štěstí v
novém roce, protože se přes prázdniny s většinou našich členů neuvidíme. Po
odchodu vlčat domu jsme ještě diskutovali o oddíle a táboře a ve 21 :00 jsme
se rozloučili a šli domů.
P.S.: Cukroví po besídce v naší klubovně zůstalo ještě měsíc než jsem si ho
všiml.
Blesk
(Příští rok musíme udělat vánoční 10° v sobotu nebo v neděli, abych mohl
přijít včas, jinak to fakt nestíhám. Ivan) |
Víkendová výprava na chatu "Ostrov"
6.12. - 8.12.2002
Účastníci: vlčata - David, Kuba, Luky, Péťa,
Vašek
Jura, Tenisák, Blesk, Skoumák, Houbík, velkej
Jakub, velkej Filip, 100Nožka, Peťura, Víťa, Ivo, Ivan a Benny
Roveři
a skauti vyrazili už v pátek odpoledne, aby pro nás chatu vytopili. Vlčata jsme
přivezli auty v sobotu ráno. Dopoledne jsme vyrobili zásobu dřeva a odpoledne
měli roveři pro vlčata připravenou hru s hledáním lístečků s různými úkoly.
Potom si ještě vlčáci budovali opevnění na bývalé tvrzi Ostrov a svedli
nelítostný boj o dobytí pevnosti. Večer jsme u krbu hráli hry a vyprávěli
strašidelnou pověst o Vojtíškovi. V neděli dopoledne jsme se s Víťou, 100Nožkou
a vlčaty šli ještě projít a roveři zatím uklidili chatu. Zpět do Slaného jsme
přijeli asi ve 13 hodin.
Ivan.
Další
fotky...
|
|
Náš oddíl se
rozrůstá o družinu vlčat
17.9.2002
Po náboru nových
členů v září se do oddílu přihlásilo 10 nových členů ve věku 7-9 let, takže
jsme založili družinu vlčat. Vedení vlčácké družiny se ujímá 100Nožka s
Víťou. Skauty si bere na starost Peťura s Bleskem a Skoumákem. Ivan
|
Den otevřených
dveří památek ve Slaném
14.9.2002
Stejně jako v minulých letech jsme i letos otevřeli pro veřejnost
svoji klubovnu, kterou máme ve středověké baště na městských hradbách.
Zároveň jsme této akce využili společně se světluškami k náboru nových
členů.
Na zahradě, která je tvořena parkánem mezi
hradbami jsme postavili na ukázku naše 4-metrové týpí a podsadový
stan s postelemi. Počasí bylo nádherné a též počet návštěvníků
převýšil naše očekávání. Příchozí byli stručně seznámeni s historií
Černé bašty, mohli si prohlédnout pozůstatky středověkého opevnění;
dále jsme vystavili alba s fotografiemi z naší činnosti a před
klubovnou jsme nabízeli možnost zastřílet si z luků. Dětem jsme
rozdávali výtisky časopisu Skaut - Junák a informační letáky z
ústředí Junáka.
|
|
|
|
Ivan
Velikonoční výprava oddílové
družiny do Zadní Země.
29. -31. 3.2002
Účastníci: 100Nožka, Peťura,
Víťa, Benny a Ivan.
V pátek 29.3.2002 jsme už potřetí vyrazili
na víkend do Českého Švýcarska. Tentokrát byl odjezd už před sedmou hodinou
ranní. Ve vlaku jsme potkali dvě střelené paní. Ivan jim začal říkat "holky z
Orionky". Z Děčína naše cesta vedla už autobusem do Arnoltic. Tam začala pěší
pouť. První a nečekanou zastávkou se stala vyhlídka Belvedér. Odtud je krásný
výhled na údolí Labe. Zacházka se protáhla na více než hodinu. Poté jsme roklí
podél potoka došli až do Hřenska. Na konci městečka nás však čekalo
překvapení. Jelikož hrozí, že spadne kus skály, je silnice uzavřena. Kvůli pár
metrům jsme museli přelézt strašný kopec od řeky Kamenice. A naše utrpení
ještě neskončilo. Cesta na Stříbrné skály byla také pouze do vrchu. Ale tento
výšlap stál zato. Pohled z převysokých skal je úžasný. Zapadající slunce ho
ještě více vyšperkovalo. Protože se už stmívalo, ustlali jsme si na náhorní
plošině pod širým nebem.
Ráno jsme vstali velice brzy a vydali se na další cestu. Po
chvíli jsme došli na místo, odkud byla pod námi vidět Pravčická brána. Dál
jsme chtěli jít po kraji skal. Jenže v našem plánu nám zabránily cedule o
hnízdění sokolů. Proto jsme museli toto místo pracně obcházet. Asi po hodině
jsme opět vyšli na hraniční cestu. Cestou k Dračárně jsme objevili krásné
místečko u Ponovy louky. Na vyhřátých skalách se příjemně leželo i sedělo a
nikomu se nechtělo odejít. Bohužel museli jsme dál. Dračárna, to je skalní
kemp, ve kterém jsme si chtěli uvařit oběd byla upravená, ale zdejší studánka
čistá nebyla. V zápiskách jsme se jen dozvěděli, že strážci parku postupně
ruší všechny kempy. Není se čemu divit: sami jsme našli dvě doutnající
ohniště. Od tohoto místa jsme kráčeli ke skalnímu hradu Šaunštejn a k Vysoké
Lípě. Tam jsme si dali polévku na zahřátí. Posilněný Ivan dostal dobrý nápad,
a tak jsme k "Doláku" sešli Kostelní stezkou. Z hadice jsme si nabrali
železitou, ale dobrou vodu. Teď jsme si jen přáli, aby nebyl obsazen Aspirin.
Po dalším výšlapu jsme nalezli Aspirin prázdný. Začali jsme si kuchtit večeři.
Zanedlouho přišli Vajíčko a Robin, na které jsme už čekali. Na noc jsme si já,
Peťura, Vajíčko a Robin ustlali pod dvojitým převisem. Ivan a 100Nožka
dobrovolně spali pod širákem.
Ráno jsme se rozloučili s našimi kamarády a čekala na nás
10 km dlouhá cesta na vlak. První odpočinek jsme si dali u bungru z 2. světové
války, který jsme v létě o tábor čistili. Přes Srbskou Kamenici a Filipov jsme
rychlým krokem došli na nádraží v České Kamenici. Tam naše putování
skončilo. Nasedli jsme do vlaku a večer už jsme byli doma.Víťa |
|
|
|
Výprava na Vinařickou horu
??.?.2002
Účastníci: Blesk,
Bramboráček, Ivan, Zkoumák a já
V 8:30 jsme se sešli u modelářského střediska. Z důvodů
malého počtu účastníků (Blesk, Bramboráček, Ivan, Zkoumák a já) se
nekonal předem připravený orientační běh, a tak jsme mohli rovnou přejít
na hlavní program. Tím byl pěší výlet na Vinařickou horu. Přes spoustu
zajímavých remízků, Boží hrob a slánské letiště jsme se dostali až těsně
pod cíl naší cesty. Pustili jsme se na krkolomný výšlap, který nám však
ke konci překazila vrstva rozdroleného čediče. Tuto překážku se podařilo
zdolat jen třem účastníkům, zatímco ostatní dva museli překážku obejít.
Ve skrytém postranním kaňonu jsme si rozdělali oheň a uvařili oběd.
Cesta zpátky už ubíhala rychleji a díky tomu se v pět hodin mohli naše
rodiče radovat z návratu svých ratolestí. |
100N
Ve Ferdinandově soutěsce se
zřítila skalní věž.
V neděli 3.2.2002
zjistili zaměstnanci Správy NP České Švýcarsko velké skalní řícení ve
Ferdinandově soutěsce u Všemil o celkovém objemu cca 250 m3
(500 tun). Ze strmého pravobřežního svahu se zde velká skalní věž
zřítila až do koryta Kamenice a množství skalních bloků přehradilo
řeku....
|
|
|
..... a my jsme si loni v létě klidně kousek odtud u Doláku mýrnyks týrnyks
tábořili. Ivan |
Vylepšujeme družinový systém !!! (?)
Od února 2002 jsme
na základě rozhodnutí oddílové rady vytvořili nové družiny : Jaguáry
a Mravence. Jejich složení vzniklo hlasováním členů oddílu. Od tohoto
opatření si slibujeme, že by se měl zvýšit zájem o činnost družin a zároveň
návštěvnost družinových schůzek.
Ivan
|
Zpět na předchozí stranu ....
|